- Obecní úřad Dvorce
- Náměstí 13
- 793 68 Dvorce
- podatelna@obecdvorce.cz
- Datová schránka: ztqbehe
- Telefon: 554 745 272
Dvorce byly založeny pány ze Šternberka na místě pravděpodobně starší osady, ležící při staré obchodní cestě z Olomouce do Slezska.O založení obce existuje pověst, podle které zde již počátkem 10. století zřídili polští kupci dvůr pro své zboží. První písemná zmínka o Dvorcích je však až v listině Zdislava ze Šternberka z roku 1339. Dvorce ležely na sporném území mezi olomouckým biskupstvím, klášterem Hradiskem a zbožím pánů ze Šternberka, kteří se nakonec Dvorecka, významného svým rudným bohatstvím, definitivně zmocnili. Dvorce byly založeny v opozici proti sousednímu biskupskému Budišovu nad Budišovkou jako tržní středisko celého zdejšího území, příslušejícímu ke Šternberku.
Dvorce jako součást šternberského panství vlastnili Šternberkové (do roku 1409), páni z Kravař (do roku 1460), Berkové z Dubé (do roku 1565), knížata Münsterberská (do roku 1667) a vévodové Würtenberští, za kterých došlo v roce 1692 k vyčlenění panství karloveckého. Panství karlovecké i s Dvorci koupili v roce 1699 Lichtenštejnové.
Dvorce, ve kterých dle listiny z roku 1339 již existovala fara, obdržely první privilegia již v roce 1363 od Vojtěcha ze Šternberka. Dvorce byly tehdy již městečkem. V roce 1403 potvrdil Dvoreckým jejich privilegia Lacek z Kravař. Od roku 1406 jsou Dvorce uváděny jako město. Městské právo šternberské potvrdil Dvorcům v roce 1410 Petr z Kravař s tím, že k městu příslušely vsi Křišťanovice, Roudno, Jakubčice, Bílčice, Mejvald, Šternek, Herčivald, Rejchartice a dva hamry na Moravici. Dále potvrdil odúmrť a vydal právo na vystavování piva, prodej masa a chleba okolním obcím. Dvorce, ve kterých se od 15.století rozvíjela řemeslná výroba, uplatňovaly rovněž mílové právo. V této době mělo město český charakter a i v městské radě zasedali převážně Čechové. V 16.století jsou zakládány cechy a město má zákupní rychtu, jejíž práva byla potvrzena v roce 1503. V roce 1517 získali Dvorečtí právo těžit dřevo v panských lesích, roku 1527 jim povolil král Ferdinand I. konat dva jarmarky. V roce 1561 Václav Berka z Dubé potvrdil městu jeho privilegia a přidal právo na mýto. V roce 1577 získalo město od knížete Karla Münsterberského povolení postavit pro svoje potřeby mlýn na řece Moravici, na které již patřili Dvorcům dva hamry. Není jistě bez zajímavosti, že tato listina je první německy psanou listinou pro město. V průběhu 16.století proniklo do Dvorců luterství, které od roku 1538 zaváděl farář Jan Teufel. V roce 1576 již ve Dvorcích existovala luterská fara.
Podle urbáře šternberského panství z roku 1600 měly Dvorce 46 osedlých ve městě a 98 osedlých na předměstí. Město mělo dvě brány – Horní a Dolní, a dvě fortny. V urbáři je rovněž zmínka o tvrzi, která snad existovala již ve 14.století a určitě zanikla v první polovině 17.století. Ještě počátkem 17.století město vzkvétalo, o čemž svědčí i vydláždění náměstí v roce 1614. Následující léta třicetileté války však městu – stejně jako celé zemi – nepřinesla nic dobrého. Válečné události vedly v roce 1620 k vylepšování městského opevnění. Vzhledem ke skutečnosti, že se po fortifikacích nedochovaly v terénu žádné stopy, je velmi pravděpodobné,že se jednalo jen o nenáročné ohrazení.
Po porážce českých stavů na Bílé hořebyla i ve Dvorcích zahájena násilná rekatolizace. Již v roce 1630 byl do Dvorců uveden katolický farář, vymýtit luterství se však podařilo až v roce 1669. I v letech války byla Dvoreckým potvrzována jejich privilegia – roku 1635 tak učinili Jindřich Václav a Karel Bedřich Münsterberští a v roce 1648 Alžběta Münsterberská a Sylvius Nimrod Würtenberský. Město samotné však bylo v průběhu války značně poškozeno a trpělo přítomností císařských i švédských posádek, kterým muselo platit vysoké kontribuce. Ani po třicetileté válce se nevedlo Dvoreckým nejlépe. Již v roce 1672 se Dvorce dostaly do dlouholetého sporu s vrchností, která omezovala městská práva. V roce 1695 byly Dvorce nuceny se vzdát ve prospěch vrchnosti práva na prodej piva do okolních vesnic. Celk. úpadek se projevil i v úpadku mravním.Roku 1714 byla upálena občanka Rozina, obviněná z čarodějnictví. Ve 40.letech 18.století Dvorce poznamenaly války o dědictví rakouské, v roce 1751 město vyhořelo. Další požár postihl město v roce 1834, kdy vyhořel i městský kostel. Velkou tragédií pro obyvatele byla cholera, kterou v roce 1866 za prusko-rakouské války zavlekli do města pruští vojáci. Nemoci podlehlo téměř 300 obyvatel města.
K novému rozvoji města došlo od 2.poloviny 18.století v souvislosti s rozvíjejícím se plátenictvím. Rozmach plátenictví pokračoval i v 19.století – v 70.letech ve Dvorcích pracovalo na dva tisíce stavů. V roce 1890 byla založena první textilní továrna. Vedle textilní výroby se zpracovávalo i dřevo a roku 1891 vznikla továrna na nábytek.
Dvorce se staly po zrušení patrimoniální správy v roce 1849 sídlem soudního okresu, správně příslušejícímu k okresu Šternberk, od roku 1909 k okresu Moravský Beroun. V roce 1851 byl ve Dvorcích založen i berní a pozemkový úřad. Poštovní úřad byl založen již v roce 1847. V roce 1886 vznikla ve Dvorcích pokračovací živnostenská škola v roce 1891 byla založena knihovna.
I v první polovině 20.století Dvorce vzkvétaly: vznikla řada malých textilních závodů – výroba stuh a prýmku firmy Rudolph (1906), výroba pleteného zboží firmou O.Katze a E.Langra, výroba hedvábných látek firmou Silvet (1923). Významným počinem pro dvorecký průmysl bylo zprovoznění úzkokolejné trati spojující Dvorce s Moravským Berounem v roce 1908. Trať byla zrušena v roce 1934. Město mělo od roku 1914 vlastní vodovod, v roce 1921 bylo elektrifikováno, v roce 1920 byla postavena nemocnice, 1930 nová škola, 1927 kino a v roce 1934 i koupaliště. V obci začala pracovat aktivní česká menšina.
Po roce 1945 Dvorce ztratily statut města a přestaly být sídlem soudního okresu, který nebyl obnoven. Od roku 1949 jsou součástí okresu Bruntál. Dvorce změnily svůj vzhled vybouráním a přestavěním celého náměstí. V roce 1953 byl objekt bývalé Rudolphovy firmy začleněn do podniku MORA Moravia Mariánské Údolí a byla zde zavedena výroba dílců a příslušenství k plynovým spotřebičům. Od 1.února 2003 však dvoreckou Moravii koupila firma KVS-ekodivize a.s. Horní Benešov, kde zůstala zachována výroba domácích spotřebičů varné techniky, spotřebičů na pevná paliva a výroba obráběných dílů.
Součástí Dvorců je dříve samostatná obec Rejchartice. Tato čistě zemědělská obec, poprvé zmiňovaná v roce 1410, byla z rozhodnutí majitelů šternberského panství soudně podřízena Dvorcům. Počátkem 20.století zde pracoval větrný mlýn a v letech 1908 – 1934 zde byla železniční zastávka na lokální úzkokolejné trati Ondrášov Dvorce.
Původ městečka Dvorců je třeba nepochybně hledat ve slovanských začátcích osídlení Severní Moravy. O založení obce hovoří pověst, která říká, že kolem roku 901 vystavěli dva bratři Laczko a Emanuel Dvorcové, bohatí polští kupci, v dosud neobydlené, lesy pokryté krajině sklad pro svoje zboží, obehnaný zdí a vodou. Tuto opevněnou osadu pojmenovali svým jménem Dvorce. Ve skutečnosti zde pravděpodobně v 10. století vznikla na obchodní stezce od Baltu do vnitrozemí silniční pevnost mezi Olomoucí a Opavou. Olomoucký údělný rod Přemyslovců posílal do této krajiny své lidi, kteří zde stavěli dvorce pro knížete a jeho družinu, když přijížděl na lovy a využíval bohaté zásoby dřeva, zvěře, ryb a medu divokých včel. O tomto období slovanských Dvorců nejsou písemné zprávy. Je však známo, že o Dvorce byly vedeny dlouholeté spory mezi klášterem Hradisko a Šternberky.
Ve 13. a 14. století se pohnula hranice osídlení směrem na sever a lidé začali hledat v pralesích nad Olomoucí trvalý domov. Současně začala přicházet vlna cizího vesnického lidu, který se zde trvale usadil a přinesl do této oblasti pokročilejší způsob hospodaření a znalost hornické techniky. Také v pralesích kolem Dvorců byly objeveny užitkové a drahé kovy, které přilákaly německé kolonisty. Rozhodující podíl na kolonizaci měli kanovníci Olomoucké kapituly. S příchodem německých kolonistů a patrně i s nájezdem Tatarů v roce 1241, kteří řádili na cestě od Opavy, končí historie slovanské osady. Ve 14. století se dvorecka zmocnili Šternberkové.
První písemný záznam o Dvorcích je z roku 1339 a vydal jej Zdislav ze Šternberka. Roku 1363 bylo vydáno nejstarší městské privilegium, ve kterém se o Dvorcích hovoří jako o „civitas“ tj. o městě. Městská privilegia jsou dokladem toho, že Dvorce v té době měly všechny znaky a správu města. Do znaku si město dalo osmicípou zlatou šternberskou hvězdu v červeném poli. Středověké Dvorce byly obehnány hradbami, centrum města tvořilo malé čtvercové uzavřené náměstíčko, uprostřed s dřevěnou kašnou, která sloužila jako zdroj vody při požárech. Socha Neptuna ozdobila kamennou kašnu až v 19. století
V současné době zvažuje obec Dvorce a město Moravský Beroun možnost postavit v trase bývalé železnice cyklistickou stezku, která by do budoucna mohla propojit cyklotrasy kolem Slezské Harty a Kružberku s údolím Bystřice.
Odkaz na další fotografie bývalé železnice naleznete zde.
Zajímavý článek pana Pavla Petráše, kterým popisuje historii i současnost dvorecké lokomotivy U37002. Děkujeme...
Návštěvnost:
ONLINE:1
DNES:217
TÝDEN:1495
CELKEM:1113394
Sledujte informace z našeho webu. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.